Když se řekne cholesterol, většina lidí si pravděpodobně okamžitě představí něco, co je potřeba hlídat, snižovat a ideálně se tomu úplně vyhnout. Slovo cholesterol se často objevuje v souvislosti s infarktem, ucpanými cévami, nezdravou stravou nebo výsledky krevních testů, které člověk nechce vidět červeně zvýrazněné. Jenže skutečnost je mnohem složitější.
Cholesterol je v těle důležitý
Cholesterol totiž není nepřítel, kterého bychom měli z těla odstranit. Naopak – bez cholesterolu by naše tělo vůbec nemohlo správně fungovat.
Je součástí každé buňky, podílí se na tvorbě některých hormonů, vitaminu D i dalších důležitých látek a představuje jakýsi stavební materiál, bez kterého by náš organismus jednoduše nemohl pracovat tak, jak má.
Všeho moc škodí
Problém tedy není v tom, že cholesterol máme. Problém může nastat ve chvíli, kdy se jeho množství nebo způsob, jakým je v těle transportován, dostane mimo rovnováhu.
A právě zde začíná příběh, který je pro mnoho lidí obtížně pochopitelný. Cholesterol si totiž můžeme představit trochu jako materiál potřebný pro stavbu a údržbu města. Sám o sobě je užitečný, potřebný a nezbytný.
Pokud se však v ulicích začne pohybovat příliš mnoho nákladních aut, některá místa se mohou postupně zahltit, doprava se začne komplikovat a časem může dojít k problémům, které nejsou na první pohled vidět.
Podobně může dlouhodobě zvýšená hladina některých krevních lipidů přispívat k postupným změnám v cévách, aniž bychom o nich celé roky vůbec věděli.
Cholesterol není nepřítel. Bez něj by naše tělo nemohlo fungovat
Cholesterol je látka tukové povahy, která se nachází prakticky ve všech buňkách lidského těla.
Je důležitou součástí buněčných membrán, tedy jakýchsi ochranných obalů buněk, které rozhodují o tom, co se do buňky dostane a co naopak zůstane venku.
Můžete si ho představit jako součást zdiva domu – sám o sobě dům netvoří, ale bez něj by celá konstrukce neměla potřebnou stabilitu a funkčnost.
Kromě toho se cholesterol podílí na tvorbě některých hormonů, například hormonů nadledvin a pohlavních hormonů, a je také výchozí látkou pro tvorbu vitaminu D.
Organismus ho proto rozhodně nepotřebuje jen v malém, zanedbatelném množství. Cholesterol je pro život přirozený a nezbytný. Dokonce platí, že většinu cholesterolu si naše tělo vytváří samo, především v játrech, zatímco pouze část přijímáme prostřednictvím potravy.
To je důležité zejména proto, že zvýšenou hladinu cholesterolu nelze jednoduše vysvětlit pouze větou „jí příliš tučná jídla“. Strava samozřejmě hraje významnou roli, ale do celého procesu vstupuje mnohem více faktorů.
Svůj vliv může mít genetická výbava, věk, tělesná hmotnost, úroveň pohybové aktivity, kouření, složení jídelníčku i některé další zdravotní okolnosti.
Dva lidé mohou mít velmi podobný životní styl, a přesto mohou mít výsledky krevních testů výrazně odlišné.
Proč se mluví o „hodném“ a „zlém“ cholesterolu?
Samotný cholesterol se v krvi nemůže pohybovat úplně volně, protože tukové látky se s vodným prostředím krve jednoduše nemísí. Je to podobné, jako když nalijete olej do sklenice s vodou – obě látky se od sebe oddělí.
Tělo proto potřebuje cholesterol zabalit do speciálních transportních částic, které mu umožní cestovat krevním řečištěm tam, kde je potřeba.
Právě zde se dostáváme k pojmům LDL a HDL cholesterol. Často se zjednodušeně říká, že LDL je „špatný“ cholesterol a HDL „dobrý“ cholesterol.
Ve skutečnosti však nejde o dva úplně odlišné druhy cholesterolu, ale o rozdílné lipoproteinové částice, které cholesterol v krvi přenášejí.
LDL částice můžeme přirovnat k rozvážkovým vozům, které přepravují cholesterol z jater do dalších částí těla. Tento proces je za normálních okolností zcela přirozený a potřebný.
Pokud je však LDL cholesterolu v krvi dlouhodobě příliš mnoho, může se zvýšit pravděpodobnost jeho ukládání ve stěnách cév. Postupně tak mohou vznikat změny, které vedou k tvorbě aterosklerotických plátů.
HDL cholesterol naopak bývá spojován s transportem cholesterolu zpět do jater, kde může být dále zpracován. Proto se o něm často hovoří jako o „dobrém“ cholesterolu.
I zde je ale důležité chápat, že lidský metabolismus není jednoduchá pohádka o hodném a zlém hrdinovi. Zdraví cév ovlivňuje celá řada faktorů a samotné jedno číslo z laboratorního výsledku nikdy nevypovídá úplně o všem.
Co se děje, když je cholesterolu v krvi příliš mnoho?
Jedním z hlavních důvodů, proč se zvýšená hladina cholesterolu tolik řeší, je její souvislost s aterosklerózou. Tento proces můžeme přirovnat k pomalému zanášení potrubí. Jenže na rozdíl od potrubí v domácnosti se lidské cévy nezačnou ze dne na den viditelně ucpávat a člověk většinou necítí, že se uvnitř jeho organismu něco děje.
Pokud se v cévní stěně dlouhodobě ukládají tukové částice, může docházet ke vzniku aterosklerotických plátů. Cévní stěna se postupně mění, tepny mohou ztrácet svou pružnost a jejich průsvit se může zužovat.
Krev pak musí procházet stále užším prostorem, podobně jako když se doprava z několika jízdních pruhů musí vměstnat do jednoho.
A právě v tom spočívá jedna z největších záludností zvýšeného cholesterolu. Často nebolí. Nezpůsobuje okamžitě únavu, kašel ani horečku. Člověk se může cítit úplně zdravě, sportovat, pracovat a fungovat bez jakýchkoliv zjevných obtíží, zatímco se v jeho cévách mohou postupně odehrávat změny.
Zvýšená hladina cholesterolu je proto často označována za jeden z takzvaných tichých rizikových faktorů.
Pokud aterosklerotické změny postupují, mohou ovlivnit cévy zásobující srdce, mozek i další části těla.
Právě proto se dlouhodobě zvýšená hladina LDL cholesterolu spojuje se zvýšeným rizikem kardiovaskulárních onemocnění. Nejde přitom o proces, který vznikne během několika dnů. Často se jedná o dlouhodobý vývoj, který může probíhat řadu let.
Proč může mít vysoký cholesterol i člověk, který se cítí zdravě?
Jedním z největších omylů je představa, že zvýšený cholesterol musí být automaticky vidět. Není. Člověk nemusí mít nadváhu, nemusí jíst fast food každý den a nemusí se cítit nemocný. Hladinu cholesterolu nelze spolehlivě poznat podle toho, jak se člověk ráno probudí nebo jak se cítí po obědě.
Proto mají preventivní krevní testy tak velký význam. Jsou trochu jako technická kontrola automobilu. Auto může na první pohled vypadat naprosto v pořádku, ale až důkladnější kontrola může odhalit problém, který by se později mohl projevit mnohem výrazněji. Stejně tak laboratorní vyšetření pomáhá zjistit, jaké jsou hodnoty celkového cholesterolu, LDL cholesterolu, HDL cholesterolu a triglyceridů.
Velkou roli může hrát také dědičnost. U některých lidí je organismus geneticky nastaven tak, že s cholesterolem hospodaří jinak než u ostatních.
V takovém případě nemusí ani zdravý životní styl vždy stačit k tomu, aby se hodnoty dostaly do optimálního rozmezí. Právě proto je důležité hodnotit výsledky vždy v širších souvislostech a v případě výrazně zvýšených hodnot je konzultovat s lékařem.
Strava hraje důležitou roli, ale není jediným dílkem skládačky
Pokud bychom chtěli zdraví srdce a cév přirovnat k velké skládačce, cholesterol by představoval pouze jeden z jejích dílků. Vedle něj je důležitý krevní tlak, hladina krevního cukru, tělesná hmotnost, množství pohybu, kouření, stres, spánek i celkový životní styl.
Strava však bezpochyby představuje významný faktor. Organismu obecně prospívá pestrý jídelníček založený na dostatku zeleniny, ovoce, luštěnin, celozrnných potravin, ořechů, semínek a kvalitních zdrojů bílkovin. Pozornost je vhodné věnovat také množství vlákniny, která může být důležitou součástí jídelníčku při péči o zdravý metabolismus tuků.
Stejně důležitý je pravidelný pohyb. Nemusí přitom vždy jít o vrcholový sport. Pro organismus může mít význam i pravidelná chůze, jízda na kole, plavání nebo jiná aktivita, kterou člověk dokáže dlouhodobě zařadit do svého života.
Tělo totiž většinou nereaguje nejlépe na krátkodobé extrémy, ale na dlouhodobou pravidelnost. Je lepší vytvořit si návyk, který vydrží měsíce a roky, než se na dva týdny pustit do přísného režimu a poté se vrátit ke starým návykům.
Cholesterol není číslo, které bychom měli ignorovat
Možná právě proto je cholesterol tak často diskutovaným tématem. Na jednu stranu je to látka, kterou naše tělo nezbytně potřebuje. Na druhou stranu může její dlouhodobě zvýšená hladina, zejména v případě LDL cholesterolu, představovat významný rizikový faktor pro zdraví cév a srdce.
Důležité je proto nesklouznout ani k jednomu extrému.
Cholesterol není něco, čeho bychom se měli bát při každém soustu jídla, ale zároveň není vhodné zvýšené hodnoty dlouhodobě ignorovat jen proto, že se člověk cítí dobře. Péče o zdraví je často méně dramatická, než si představujeme.
Spočívá v pravidelné prevenci, rozumném jídelníčku, pohybu, dostatečném odpočinku a ochotě zajímat se o to, co nám naše tělo prostřednictvím výsledků vyšetření říká.
Když chcete podpořit zdravou hladinu cholesterolu
Součástí péče o celkový životní styl mohou být také vhodně zvolené doplňky stravy. Jedním z nich je Cholestin, který obsahuje kombinaci červené fermentované rýže s monakolinem K, extrakt z černého česneku, beta-sitosterol, vitamin C a vitamin B1.
Černý česnek přispívá k udržení správné hladiny cholesterolu v krvi a ke správné činnosti srdce, vitamin C přispívá k normální tvorbě kolagenu pro normální funkci krevních cév a vitamin B1 podporuje správnou činnost srdce.
Cholestin je určen jako doplněk pestré stravy a zdravého životního stylu, nikoliv jako náhrada odborné péče. Pokud máte zvýšenou hladinu cholesterolu, užíváte léky na jeho snížení nebo řešíte jiné zdravotní obtíže, je vždy vhodné konzultovat další postup s lékařem.
Zdravé cévy totiž nejsou výsledkem jednoho rozhodnutí nebo jedné tablety, ale spíše dlouhodobé péče – podobně jako zahrada, o kterou je potřeba pravidelně pečovat, pokud chceme, aby dobře prospívala i za mnoho let.
